Japonsko .. den třetí západ tokia .. shinjuku západní a východní, park yoyogi, olympijský stadion, shibuya

Za prvé se musím omluvit za případné chyby, ale píšeme většinou večer, jsme většinou již dosti unavení a to nejen tělesně .. takže se někdy písmenka trochu uskočí či poskočí. Na kontrolu není moc času a až budu doma vše opravím. Takže prosím za toleranci.

Dnes jsme jeli do západního TOKIA ( jinak TK ). Tokio se dělí na centrální , severní a západní. Každá z oblasti opakuje vše co je v těch ostatních takže lze i říci, že stačí navštívit jednu část.. ale jednou jsme tady a času máme celkem dost.

Západní oblast má základní části Shinjuku ( západní kde jsou překrásné makodrapy vč TK mestského úřadu za 1 miliardu dolaru .. tzn. dum z daní ) a východní Sh kde je spíše báječná volnější atmmosféra, zábavní kluby, levné obří nákupní "domky", různé chrámy, herní oblasti a červené lucerny. Další oblast je Shibuya ( kde to opravdu žije, NY je proti tomu opravdu díra ). Roppongi což je hudební a klubové centrum a spousta dalších včetně parku yoyogi a jeho olympijských stadionů ( na druhá straně trati je zase zábavní část s minikrámečky a tisící holčičkami na ulicích .. kde se berou nechápu ).

Začli jsme v luxuní zoně v západním Shinjuku ( vlakem z TOKYO okolo celého horního TK ). Jinak Shinjuku je nejrušnější vlakové nádraží na světě ( dle příručky ) a reálně mužu potrvdit ( nedoporučuji mezi 7 a 9 v pracovní den .. nedostane se totiž ani na záchod, a do vlaku vás budou tlačit speciální zaměstnanci jen na tlačení do vlaků .. samo v rukavičkách)

Nejdřív jsme se pokochali nádhernými mrakodrapy a po cca 30 minut došli k jednomu ze dvou, který má zdarma observatoř v 58 patře ( Sumimoto bld ). Výhled neskutečně užasný .. celé TK na dlani, akorát i při dobrém počasí není vidět nakonec. Cca 20 km2 obří makodramy a potom kolem dokola jen menší baráčky. Alespoň to tak z dálky vypadá.

Po té jsme šli do druhé bld již organizovanější a to budova městského úřadu. V cca 42 patře je oficiální observatoř s prodejnou a 360 stupňovým výhledem. No mužu říct kam se hrabe EMPIRE S B. Opravdu takový výhled jsem nečekal, za druhé jsme měli štěstí na krásné počasí s efektivními minimráčky , takže muj kolega bohouš, který je profík na focení byl blahem bez sebe. Nádherný výhled na všechny strany, vše perfektně popsané .. akorát FUJI SAN v dálce cca 100 km byl v oparu. VIZ FOTKY.

No tak jsme se pokochali a jeli dolů a prošli jsme si celou oblsat západního Sh . Ještě jsme zašli do budovy NS building kde jsou 30 metrové obří hodiny v atriu poháněné vodou. Monstrozní ale krásné. Chtěli jsme ještě zaít do muzea mečů ale překocháni jsme na to zapomněli .. tak příště. Kolem Nomura bld a krásné nové budovy na jejíž název jsme nepřišli ( viz foto ) jsme došli přes underground metra ( což je tisíc a jeden nákupních center a krámků s luxusním zbožím ) do východní Sh.

Tato oblast je již mírně jiná .. menší supermarkety ( samozřejmě do výšky , ne do šířky ), vše výrazně barevné. Upoutá zde každém obří obrazovka Studia ALTA ( kde se prý setkávájí lidé resp. využivají to jako styčný bod ... n onení se čemu divit je vidět ode všad ). Přes shinjuku-dori jsme došli až k obchodnímu domu ISETAN ( což je obří obchod s luxusním zboží nejvyšší kvalita a nahoře je muzeum umění ) .. jinak jedno patro patří HANAE MORI .. kdo ví tak ví .. já moc ne ( hautu couture prý .. ale tak nějak mimo mě ).

Odbočili jsme však na sever směr svatyně Hanazono. Po cestě jsme se velice dobře najedli .... jenom nerozumím jak to že jsou všichni tak hubení a malý, protože já měl mini porci vůči ostatním a měl jsem problémy. No asi nějaký kouzla a čáry.

Došli jsme k svatyni Hanazono, což je zvláštní klidné místo se šintoistickou svatyní INARI uprostřed "panelákové" zastavby.. ale je zde zvláštní klid a pohoda. Tak jsme si koupili lístek s přáním ( akorát jsme ho nepřivázal kam jsem měl ) , zabouchali na zvon a něco si přáli a udělali pár zajímavých fotek. Chodili jsem místní a vždy provedli stejný rituál .. tak jsem ho trochu zopakovali, ale nevím zda se to vyplní :).

Pokračovali jsme do GOLDEN GAI což jsou neskutečné malé ( cca 1,5 metr šířka) takové špinavější uličky s bary které jsou většinou jen pro členy až na vyjímky. Vše původní z 19 století .. nějakým zázrakem to totiž přežilo všechna velká zemetřesení z 20 stolení. Do většiny barů se sotva vejde stůl a pár židlí .. ale místní jsou asi zvyklý.

Od tu jsme šli směrem k sakura doro kde je nespočet barů s nahými hosteskami a různé "divadla" se slečnami všude bez . Jinak zajímavá RULES na dveřích ( nebrat si foták, nešahat na hostesky, atd .. no nevím ale vypadalo to tam jinak :) . Těch barů tu bylo neskutečně hodně .. přes 200 tak myslím, že vzájemná konkurence tvoří nestandardní možnosti ( samozřejmě jsme je nevyzkoušeli .. i když ty holky vypadali hezky :) .
A došli jsme zpět na hlavní třídu yasukuni dori a našli velice zajímavý obchodáček se vším možným především oblečením jak pro muže tak pro ty ujeté teenegerky a že bylo z čeho vybírat.

Takže až se budem ke konci vypravy vracet musíme sem zajet něco nakoupit protože to se u nás nevidí. ( šárka se určitě těší :) ).

No a hurá na vlak směr Harajuku ( park yoyoogi a olympijský stadion ) ... ( pardon ještě na WC po tom šíleném jídle).

Dojeli jsme akorát jsem se trochu zamotali tak jsme si ještě prošli východní část harakuju a to stálo za to . Opět krámky pro teen ale nyní i pro kluky a oblečení opravdu neskutečných verzí ( styl Honza Kantor 3 roky zpět .. kdo ho nezná .. tak černá s křížy atd .. ale provedení neskutečné ) a zase tisíc mladých teenegerek plus tedy pár nepříjemných černochů nabízející nějaké pokoutné zboží ... trochu jsem se divil že je zde akceptují ( protože v japonsku jsem zatím všude viděl jen pravé zboží at to bylo prodávano kde koliv ).

No opět jsme se trochu pokochali a došli až k parku a olympijským stadium .. kde na vstupu se předvádělo pár "artistů". Jsme se trochu zasmáli a zašli do parku protože do stadium byl vstup closed. Park moc hezký, poměrně dost obsáhlí a uprostřed big fountain a chrám Meidži, který jsme z časových důvodů vynechali. Prošli jsme poměrně velkou část.. park je využíván jako CP v NY spousta lidi dělajících spoustu věcí od hraní na nástroje přes sport až po divadlo.

A hurá do Shibuya.

Shibuya ala sakariba ( město večírku ) opravdu odpovídá svému jméno .Šibuja začla vzkvétat po olympijských hrách 1964 ale neskutečně mocně protože dnes je to opravdové centrum zábavy. Přeci jenom je vidět, že zde řádí teenegaři druhé nejsilnější ekonomiky světa. Spousta modní butika ( spousta = tisíce ) , spousta obchodní domů a prodejen značkových firem ( od Disneya po LV ). Nad tím je neskutečně bludiště nočních klubů ( dogenzaka) a hodinových hotelů ( REST 3500 YEN , STAY 5000 YEN .. rest je na hodinu a stay na noc ).

Prošli jsme to až k HUMAX Pavilion bld což je dům připomínající raketu z kreslených seirálů a šli jsme zpět k Soše Hačiko .. u nádraží kde je největší šrumec ( Hačiko byl pes který ještě po 10 letech co mu umřel pán čekal na něj u nádraží až přijede .. ala GORO bílý pes ).

Zde jsme zažili neuvěřitelné hromadění lidi ( ale to se těžko jak vysvětluje tak fotí ) . Křižovatka o 6 přechodem ( jeden cca 15 metrů ) a najednou se to spustí a začne přecházet nejednou tak 4-5 tisíc lidí... kdo to neviděl nechápe a neuvěří ..
Naučil jsem se, že člověk musí jít a nezastavovat .. jakmile se totiž zastavíte dav Vás strhne zpět ( i bez doteku ). Moje výhoda je výška 190 cm takže jsem ze všech stran na 60 metrů vidět . V metru je přes vlaky vidět až na konec :))) ( všichni končí tak max na 176 cm ).

Těžko se vysvětluje i atmosféra této části Tk . Je tak mocná umocněná počtem lidí, vzhledem těch lidí především dívek, že to chce zažít na vlastní kuži.

No pro dnes už dost .. je 20 a chceme dnes dřív domů, takže jdeme na vlak směr Tk . Dnes zkusíme zkracovačku přes KENIO LINE což nám sice přidá na ceště k vlaku ale zkrátí o půlku k hotelu. Je 22 a jdeme si zahrát karty a dát si jejich zelený urologický čas...


tak dobrou



PS: dnes temata

většina lidí v zábavních centrech jsou krásní lidé .. kluci i holky

kam schovají ty ošklivý fakt nevím

i přes příjemné a uctivé chování, jsou si tu přeci jenom dost vzdálení, nějaké létmé seznámení na ulci tady moc nefunguje

když jsme chtěli vyfotit pár slečen ve speciálních oblečcích co nabízeli nějaké letáky, dost se báli fotáku . těžko říct proč . možná kdyby to třeba viděli rodiče .. opravdu nevím

množství lidi na jednom metru v určitých zonách přesahuje 3 osoby

většina mladých zůstavá do večera ve města ( i když bydlí jinde ) a po práci ( po 18 ) či škole se baví a to asi hodně , i když v uzavřených skupinkách