Den 17-18 .. tokyo .. sumo, kendo, palette town, future world, toyota, muscle park, daibo

OG

Tak dnes se vypravili na zbytky toho co jsme chtěli dříve v tokyu zvládnou. A to SUMO zápasy, KENDO zápasy, zajít si do jediné CZ restaurace v tokyu a po té do future worldu.

Nejdřív jsme ráno jeli do Národního budokanu ( sportoviště, tělocvičny ) pro Sumo v xxxxxx .

Nejdřív jsme se nějak nemohli rozkoukat ale po chvíli kdy kolem nás začli chodit velké a mohutné postavy sumozápasníků v jukatě a původních dřevákach , tak jsme se rychle zorientovali.

Došli jsme až k národnímu budokanu včetně připojeného muzea a zakoupili základní lístek bez rezervace místa ( což platí od rána tak do cca 16-18 podle toho jak významný je den pro sumo ). Zápasy jsou každý den od rána cca 8.00 až do 16.00 a po té do 17.55 jsou mistrovské zápasy těch nejlepších s nejlepšími včetně hlavního mistra.

Jinak rezervační lístky stojí od 13000 do 100000 YENu. Tak jsme si prohlídli uvodní muzeum a došli až do budokanu ( cviciště základních rozměru cca 4,55 m x 4,55 m ... odpovídá 20 pytlům s rýži s tím že poslední pytel na každé straně je ubrat na 1/3 kvůli rezervě na horší období ... alepspoň tak legenda ) ..

Viděli jsme cca 30 zápasů a opravdu to stálo za to. Tohle se musí vidět, slyšet a cítit . I v základních kolech působí borci kteří se musí probojovat na vrchol a několik takových se nám podařilo prohlédnou pěkně z blízka ( cca 5 metrů od zápasiště ). Opravdu neskutečný zážitek .. boj začíná tak že zápasníků je zpěvem přečteno jejich jmeno . Ti vstoupí do zápasiště , připravují se dokud není hlavní řídící připraven .. viz speciální kroky . Po kompletní přípravě kdy zvedne tabulku se jmény se zápasníci naposledy opřou o svoji linii a jakmile se druhou rukou dotkne poslední této linie a zápas automaticky startován. Boj trvá cca 10-15 sekund a když trvá déle ( třeba i 2 minuty tak jsou slyšet neskutečné vzdychy .. přeci jenom standardní váha je 120-180 kg , výška cca 180-185 cm ). Viděli jsme asi 6 opravdu perfektních bojů, celká halaa tleskala .. a musím říct, že něco podobného jsem tedy ještě opravdu neviděl.

Zápasníci jsou zde v Japonsku obecně velmi vysoce společensky postavení. Už jen pro výšku a především velmi náročný trénink ( včetně totálního odloučení o rodin .. většinou bydlí ve speciálních hotelem, mají své stáje .... mají jasý celodenní rozpis 1/3 trénink , 1/3 posilovna a ostantí 1/3 speciální jídlo ).

Ještě jsem si to několikrát obešli. Také jsem se vyfotit s jedním z větších zápasníků. Sice byl přesto o 7 cm nižší ale šíře tělo na fotce jasně naznačuje .. o co go ( očividně byl rád že se s ním fotím ).

Nakoupili jsme ještě nějaké zajímavé suvenýry a jeli do oblasti xxxxx kde v parku je velký budokan pro kendo bojovníky ( boj s dlouhým neostrým "klackem" ). Jenže jsme měli smůlu a zrovna se zde připravoval nějaký Children tour 2009 takže nás tam nepustili . Tak jsme se prošli po parku ( kde se nachází i scient muzeum a art muzeum .. .ale na ně jsme dnes neměli čas ).

Takže jsme se vypravili do další oblasti ( Shinjuku kde cca 400 m od metra je dle google jediná čecká restaurace ). Když jsme došli na místo nikde nic .. tak jsme chodili kolem, byla to taková obyčejná oblat už mimo hlavních tříd a najednou jsme do našli Galerie a restaurace ANO.
Malý baráček, malá restaurace cca o 7 stolečkách.

tak jsme vešli dovnitř. Na stěnách loutky typu švejk, pár českých názvu ( jako svíčková, sekána, "čivabčica" a podobně ) jinak celkem normální malinká restaurace. A proti nám seděli dvě slečny a poslouchám baví se česky .. tak jsem hned naznačil že jsme z Čech a ono nic . Tak jsme si sedli a čekali co bude. V restaurac byly ty 2 češky a asi 6 japonek.
Přišla k nám malá milá japonka a svým "ďoblí ďěň" jasně naznačila kde jsme a kdo to tu vlastní. Tak jsme si objednali české pivo Plzen ( měli dokonce i starobrno a budvar a bernard . všechny o 30 procent dráž než plzeň .. zvláštní ). Po té jsme si objednali samozřejmě české jídlo.

Já jsem pro rozptýlení nepříjemného pocitu z češech zašel do kuchyně a tam jsme objevil čecha-moraváka . Říkal že to tu mají asi 3-4 roky a že to celkem jde ale asi makačka. Manželka japonka ale očividně také mluvila asi česky. Malinká ale čistá kuchyňka a vůně českého jídla .. výborně.

No jak jsme poslouchali češky .. byly to asi pěkné krávy, které si z nějakého důvodu vzali Japonce a byly hrozně "na úrovni" .. jak prostě jezdí na tu Okinawu a jak je to tam boží, a "včera jsem byla na nihonbaši v tom krámku a prostě super, ti pak pošlu ceny.. fakt paráda ). No hezký moc nebyly tak si asi v japonsku léčily svoje komplexy, počítam že tady nikdo moc nepoznal že to jsou krávy .... ale to je jejich věc. ... prostě příjdou do CZ hospody v Tokyu .. kde lze očekávat čecha a ani nepozdraví a ještě si hrajou na nějaký lepší lidi .. jo kdyby věděli .. ale nic ( to je jiná pohádka, to už jinde se stalo ). :))

Jídlo bylo výborné, takže jsme zaplatili .. hezky česky jsme se rozloučili .. odpověd byla také česky, samozřejmmě jsme nezapomněli pozdravit kuchaře a popřát mu mnoho uspěchu v práci . ( říkal že v Tokyu je ještě cz bar ).

No a my jsme se vydali do Daibo ( oblast vysoušená od moře a navozeno cca 10 m čekoholiv aby se vytvořil nový ostrov ). Musí se sem jet metrem a pak speicální ( už ne JR linkou .. takže 370 Y na každou stranu ).

Ale stojí to za to ... linem se přejede obrovský most ( Rainbow bridge ) a je zde neskutečný výhled na nový ostrov. Samé překrásné budovy, neskutečných tvarů a barev. Samozřejmě zase obří ruské kolo. Dojeli jsme po cca 20 minutách a 100 fotkách do Dajby k obroskému centru ( Picture town ). Jenže ouva future world byl již zrušen.

Tak jsme si prošli obraovský showroom Toyoty se všemi kdy vyrobenými vozy, mnii virtuálním kinem, simulátory rally a GT ( samozřejmě vše jsme řádně vyzkoušeli ) včetně E-DRIVE ( jezdíte automatickým autem po areálu , vše ovládá robot .. zajímavé ). Bylo zde nečekaně plno ( včetně další US výpravy s kterou jsme si mírně pohovořili. Až na vitruální kino to bylo velice pěkné ( kina bylo na své možnosti dost slabé .. ale to je život ). Prošli jsme si ještě oblat DESIGN Toyoty a návrhu různých verzí a druhů aut a dalších specialit.

Už se stmívalo tak jsme šli na druhou stranu k MUSCLE PARKU. V budobě před jsme se navečeřeli a zašli do MP. Je to první sportovní zábavní park v tokyu tak jsme si to celé prošli . Bylo to jemně podobné babylonu v jeho počátcích ale asi 10 větší s tisíci krámky odpovídájící cílové skupině. Zároveň zde byl vlastní Muscle Park , kde si japonci mužou vyzkoušet různé sporty a dovednosti na různých simulátorech , posilovnách a speciálních zařízení všehomožného druhu ( to chce vidět těžko popsat ).

V 22 končíme, jdeme na line zpět k JR. A z JR do metra a domů . Konečně .. dnes zase nachozeno přes 20km. Tělo si sice už zvyká ale přeci jenom ... jsme jen lidi. :)))