Japonsko ... den 16 .. nikko, tokyo, cestování po japonsku

OG

( koukám že jsem zjistil že mi to o jeden den nesedí .. z důvodu opomenutí prvního plného dne v tokyu kdy jsme se tu rozkoukávali .. ale už to nechám a až budu dělat soupis a obsah přepíšu to ).

Dnes ráno jsme v 9.00 zašli na rychlou snídani a hurá do Nikka. Tudíž přes Tokyo station do Utsonomyia a dále přes Nikko line do Nikko.

Ještě před odjezdem jsme našli zajímavý krámek ( v tisíce krámovém podchodu s názvem TOMICA SHOP ) takže jsem nezaváhal a nakoupil zde nějaké hezké dárečky pro tomíka a jeho narozeniny 14.5. ( sice je nestihnu ale určitě je doslavíme ).

Nikko bylo založeno duchovním šódo Šoninem při jeho pouti před 1200 lety. V průběhu několika staletí se nikko stalo známým buddhisticko-šintoistickým náboženským centrum. Vojenský vůdce Tokugawa Iejasu se jej vybral jako místo svého mauzolea. Jeho vnuk v roce 1634 nechal vybudovat svatyni Tóšogú .. čímž chtěl ohromit své protivníky a demonstovat obrovské bohatství a moc jejich rodu. Od té doby se Nikko které v japonštině znamená " sluneční jas " proměnilo v japponský symbol nádhery.

Po příjezdu do Nikko cca v 13.00 jsme vyšli z nádraží ( jedno z nejstarších v japonsku, původní dřevěná stavba z 1915 ) , vzali si nějaké mapy a relativně dlouhou cestou přes celé město ( cca 40minut .. cca 3 km ) jsme došli až mostu Šinkjó ( krásně červěně lakovaný dřevěný most překlenuje řeku Daiju v místech kde podle pověsti na hřbetech dvou velkých hadů překonal Šodo řeku .. stavba z roku 1636 určená výhradně pro šoguna a císařské posly .. současná stavba po povodni 1907 je neprůchozí ).

Odtud jsme šli směrem k památkám přes krásný les. Nejdřív k cca 1 km vzdálenému chrámu Rinnódži.

Chrám založený roku 766 se původě jmenoval Šihonrjůdži. V 17 století se stal chrámem sekty Tendai změnilo se mu jméno. Tamější síň Sanbucudó ( síň tři buddhů ) je největší síní v Nikko. Jsou zde 3 zlaté podobizny buddhy. Za síní je broznový sloup Sórinto s devíti prstenci značící světový mír.

Prošli jsme si zde velice krásnou zahradu Šójóen z 19 století. Byla navržena ve stylu Edo . Vše je koncipováno kolem velkého jezera přes kamenné můstky a kolem mechem obrostlých luceren. Vše je moc hezké a dobrém světle se dají udělat i rozumné fotky ( akorát voda je trochu zasviněná lístím .. :) ... ale to je posvátné takže nic neuděláme ). Prošli jsme si ještě připojenou budovu s významnými památkami a malbami z Edo období.

Po té jsme se už vydali k hlavním svatyni Tóšógú.

Původní ohromující zdobený komplex stavělo přes 15000 řemeslníků z celého japonska po dobu 2 let. Dekorováno bylo vše co šlo krášlit. V období Meidži byl vysvěcen na svatyni i přesto si ponechal mnoho ze své výzdoby a buddhistických prvků. Před statyní byla ještě v 17 století postavena slavná ulice cedrů ( sugi namiki ).

( jinak Tokugawa Iejasu .. 1543 až 1616 vynikl jako významná stratég a výborný politik . Založil dynastii která panovala 250 let japonsku. Narodil je jako syn méně významného lenního pána a během života získal nesmírnou moc. Šogunem se stal 1603 a vybudoval své hlavní město v bažinách pod názvem EDO .. později přejmenované na TOKYO. Za jeho vlády zašla zkvétat kultura Edo . Po smrti uctíván jako bůh a gongen .. vtělení buddhy )

Chrám se skládá z několika částí : přes bránu Niomon ( dvě obří postavy Nioa jako ochránci ) dále kolem velkých luceren k posvátně kašně a kolem 3 posvátných skladišť a buddhovy kazatelny do další části kde jsou 2 zvonice a Hondžidó ( malba křičícího draka na stropě a neskutečný zvukové efekt v místnosti .. 5násobné echo )
Přes bránu Jómeimon ( jeden z 12 sloupů brány je vyzdoben vzhůru nohama protože je brána tak krásná že by mohla vyvolat zlost závistívích bohů ) asi nejkrásnější bránu v Japonsku do hlavní svatyně a malou bránu Karamon,

Do hlavní svatyně jsme se nečekaně dostali ( samo v ponožkách ) a měli jsme to i s kompletním výkladem protože jsem se připojili k nějakému mezinárodnímu školnímu výletu a seznámil jsem se z učitelem z kanady ( co žil 12 let v japonsku ) takže nám překládal celou přednášku včetně části modliteb . Takže jsme si zase vyměnili ID prošli celý chrám ( moc krásný .. neuvěřitelná výzdoba na v jednoduchosti si libující japonské historické chrámy ).

Znova jsme si prošli celý komplex a ještě koukli do chrámu Hondžidó ( s tou neuvěřitelnou ozvěnou kde místní mnich pomocí dutých bambusu ukazovat sílu ozvěny .. jak říkali učitelé z té výpravy PRETTY COOL tak asi tak nějak ).

Po té jsme se šli už k večeru podívat do chrámu Hokkedó a svatyně Taijúnbjo a Futarasan . Už jsme to jen prošli protože hlavní svatyně ná stak vzala že už to němělo až tak moc smysl .. tak jako tak už bylo 18.00 a jelikož jsme byly v Nikku ( 580-600 metrů ) začína už celkem zima ( na naše trička ). Takže jsme se koulem krásné řeky Daiji vrátili ( přes prodejnu památek a nákupu ) k mostu Šinjko .. udělali pár krásných fotek a zašli do města se najíst.

Mezi tím jsme narazili na prodejnu místního špičkového umělce který nám mezi jídlem nakreslil nádherné umělecké díla ( draky v neskutečných tvarech a barvách ) .. samozřejmě krásně zabalil jako je v Japonsku zvykem ( klidně 5 minut balí věci .. v pohodě a v klidu .. další zákazníci vždy musí počkat . balení je pro ně obřad ).

Vrátili jsme se v 19.30 na vlak a dojeli až do Tokya . Trochu nám tu dalo zabrat najít uložené dárky ( ze špičkové prodejny TOMICA SHOP .. dárky pro tomíka ) protože jsme nemohli na obřím tokyjském station najít ty správné coin lockery. Po 20 minutách se nám to povedlo a už jsme si to mazali domů ( na hotel ) si odpočinout. V 22.30 jsme si pustili film v českém znění a unaveni šli spát ....


dobrou noc strýčku fido .. dobrou noc děti

:))