Japonso .. den třináctý .. .dlouhý výlet do caldery Mt Aso na aktivní sopku

OG

Tak dnes to bylo poměrně náročné i když spíš na ujeté km než extra fyzicky. Rozohli jsme se navšívit největší kaldera ( prasopku ) na světě s obvoodem cca 130 km s 5 činnými krátery. největší z nich Daikanbo se zvedá další 940 metrů na uroveň kaldery. Díky krásnému Nakadake který crhlí sírou nasycený kouř a horké plyny se okolní místo zasloužilo název hi no kuni ( ohnivá země ).

Kaldera a sopky se nacházejí uprostřed ostrova Kjúšú tedy cca 500 km od hiroshimy.

Takže jsme vstávali v 6 abychom už v 7.20 mohli vyjet směr Hakata ( úplná západ Honšů ), dále pak do Kumamota ( cca středKjúšú ). V 11 jsme přesedali do místního vlaku který nás vyvezl na Aso station přímo do vlastní kaldery a po té busem do Mt.Aso ( přímo k lanovce ). Kam jsme dojeli cca v 13.30. Ropeway na hranu sopky Nakadake vypadá jako na ještěd akorát je delší.

Už když jsme dojeli na spodní stanici lanovky bylo v dálce vidět mohutný šedivý kouř linoucí se ze sopky. Krajina ve zde velice zvláštní . Vše je sice zelené ale tak nějak hodně jasně . Žádné stromy jen všude jsou takové jakoby umělé zelené kopečky. Vypadá to jako kdyby jste na obrovskou placku umístili tisíce zelených kopečků zmrzliny. Zvláští ... už jsem viděl různé sopky ale takhle vypadá jinak. Podle místních je zde nesmsírně urodno ( až 3 urody do roka a pěstují se zde různé gigantické plodiny jako třeba 1,5 metrové ředkve a podobně ).

Když jsme vyleji nahoru a došli na hranu viděl jsem něco užasného. Je zde přímo pohled do kráteru kde se nachází velké sírové jezero o velikosti cca 150 x 80 m. Síra zde dosahuje cca 140 stupnů. Vzdálenost vyhlídka od hladiny je cca 80m takže pohled je dost užasný. Vyhlídka je rozdělena do 4 oblastí podle umístění a směru větru ( když jde vítr na nějakou ze stran vyhlídky je ihned uzavřeno .. což se nám také přihodilo ).

Byl jsem tam asi poslední kdo na té výhledce zůstal .. pán mě už začal trochu napomínat.

Je to zvláštní pocit dýchat sírové výpary. Takže jsem pak asi 5 minut kašlal jak tuberák :)))

Prošli jsme vše kolem a bob se vydal po turistické cestě na vzdálené kopce. Já šel asi 1 km s ním na oblíbenou výhlídku a jelikož dál už nevedla cesta a za 2 hodky měli zavírat lanovku tak jsem se začal vracet. Bobík že ne že tam chce dojít ( cca 6 km ) . No tak jsem ho nechal a já se vrátil zpět, prošel jsem si ještě celé nesmírně zajímavé okolí a jel lanovkou zpět. Tam jsem potkal známé kanadany co učí v japonsku angličtinu ( 4 měsíce ) a mezi tím cestují po japonsku. Tak jsme si povídali zajímavosti . Po cca půl hodce čekání na bus přišel slavnostně bob, že se radši vrátil ( takže ušel asi km a pochopil že tam cesta nevede :)))) .

Takže jsme počkali na bus a postupnými přískoky jsme se vrátili cca v 23.20 do Hiroshimy na pokoj. Mezi tím jsme si ještě trošku prohlédli města Hakata kde jsme měli asi hodku čas. Město obvykle velké jako všechny ostatní .. zase pár významných ulic plných lidí, zábavních podniků, pačinko a slotů a spoustu dalšího ( především tedy hotelů ). Jo nenašli jsme zde žádné kufry .. které jsme už nutně potřebovali koupit :))) Cesta dnes byla spíš dlouhá jak jsme dříve psal než náročná ale výlet stál za to .

Kotel plný síry kousek od vás se moc často nevidí.